Dostat se do KLDR a najít si tam střechu nad hlavou není otázka výběru z Bookingu – je to pečlivě režírovaný proces, kde každý detail vašeho pobytu kontroluje stát. Od prvního kontaktu s cestovní agenturou až po poslední noc v hotelovém pokoji budete součástí divadelního představení, které má jediný cíl: ukázat vám Severní Koreu, jakou si režim přeje, abyste viděli.
Jak se vůbec dostat do KLDR
Zapomeňte na spontánní výlet. Do Severní Koreje se dostanete pouze třemi způsoby:
Turistické vízum přes specializované agentury (Koryo Tours, Young Pioneer Tours, Uri Tours, Lupine Travel). Proces trvá 1-2 měsíce. Agentura vše zařídí, vy jen vyplníte formulář a uvedete povolání (pozor, novináři a někteří úředníci mají zákaz). Cena začíná na 1000 EUR za 4denní zájezd včetně ubytování.
Obchodní vízum je možné pouze s oficiálním pozváním od severokorejské organizace. Ubytování je pak předem určené ve specifických hotelech pro byznysmeny.
Diplomatické nebo humanitární mise mají vlastní protokoly a ubytovávají se v určených rezidencích nebo hotelech.
Američané měli do roku 2017 téměř úplný zákaz cestování (po smrti Otto Warmbiera). Jihokorejci nesmějí vůbec. Izraelci také ne, oficiálně kvůli neexistenci diplomatických vztahů.
Cesta dovnitř
99% turistů přilétá z Pekingu (Air Koryo nebo Air China) nebo přijíždí vlakem (24hodinová jízda). Méně běžné je přijet vlakem z ruského Vladivostoku. Všechny cesty končí v Pchjongjangu, odkud vás převezou do předem určeného hotelu.
Hotelová hierarchie Pchjongjangu
V hlavním městě existuje striktní hierarchie ubytování podle národnosti a účelu cesty:
Yanggakdo International Hotel (47 pater, 1000 pokojů) je nejčastější ubytování západních turistů. Stojí na ostrově uprostřed řeky Taedong, což není náhoda – turisté nemohou jen tak odejít do města. Hotel má kasino v 5. patře (pouze pro Číňany), bowling, karaoke bar, masážní salon a točící se restauraci s výhledem na město.
Pokoje jsou z 90. let – funkční, ale opotřebované. Teplá voda funguje sporadicky, elektřina vypadává. V každém pokoji je rádio, které nejde vypnout (pouze ztišit) a vysílá propagandu. Ceny: 100-150 EUR/noc za dvojlůžák.
Koryo Hotel (45 pater, dvě věže) je považován za luxusnější. Ubytovávají se zde VIP hosté a bohatší turistické skupiny. Má lepší restaurace a fungující výtahy. Je v centru města, ale stejně nemůžete ven bez průvodce. Cena: 150-200 EUR/noc.
Sosan Hotel a Chongnyon Hotel jsou levnější varianty pro skupiny z rozvojových zemí nebo studentské výpravy. Základní vybavení, často nefunkční topení/klimatizace. Cena: 50-80 EUR/noc.
Ryugyong Hotel – 105patrová pyramida, nejvyšší budova země, staví se od 1987 a nikdy nebyla dokončena. Je symbolem megalomanských ambicí režimu, ale neubytujete se v ní.
Ubytování mimo Pchjongjang
Na venkově jsou možnosti omezené a kvalita rapidně klesá:
Hyangsan Hotel v pohoří Mjohang je překvapivě luxusní – postavený pro mezinárodní summit v 80. letech. Má funkční bazén a saunu. Kim Čong-il zde přijímal významné hosty.
Masikryong Ski Resort Hotel (2014) je nejmodernější ubytování mimo hlavní město. Postavený jako důkaz „prosperity“, má podlahové topení a WiFi (pouze intranet). Většinou prázdný.
Chongchon Hotel v Nampo nebo Haebangsan Hotel v Sariwonu představují socialistickou architekturu 70. let. Beton, minimalistický design, základní vybavení. Teplá voda 2 hodiny denně, časté výpadky proudu.
V Kaesongu můžete zažít unikát – spát v tradičním korejském domě (hanok) s podlahovým topením ondol. Je to jedna z mála „autentických“ zkušeností, i když i tato je upravená pro turisty.
Skutečné podmínky v hotelích
Elektřina je loterie. Většina hotelů má generátory, ale běží jen několik hodin denně. Nabijte vše, když můžete. V zimě teplota v pokojích klesá k 10°C.
Voda – sprchování plánujte. Teplá voda běží obvykle ráno 6-8 a večer 18-20. Vodu z kohoutku nepijte, kupujte balenou.
Internet neexistuje. Některé hotely mají počítač s intranetem v lobby. SIM karty si můžete koupit (Koryolink), ale fungují jen pro hovory a SMS mezi turisty, žádný datový přenos.
Jídlo v hotelích je monotónní – snídaně jsou vajíčka, toast, kimčchi. Večeře je 10-15 malých misek různých jídel (panchan), často studených. Vegetariáni mají problém – koncept vegetariánství neexistuje.
Servis je zvláštní směs přehnaně úslužnosti a totální neschopnosti. Personál mluví lámanou angličtinu nebo čínštinu. Jsou milí, ale evidentně nervózní z kontaktu s cizinci.
Sledování a kontrola
Každý hotelový pokoj je pravděpodobně odposlouchávaný. Turisté hlásí nalezení kamer, mikrofonů nebo podivných drátů. V Yanggakdo je 5. patro označené jako technické – turisté, kteří se tam dostali, popisují místnosti plné monitorů.
Hotelový personál prohledává pokoje během vaší nepřítomnosti. Nenechávejte nic kontroverzního – jihokorejské produkty, náboženské texty, západní propagandu. USB disky kontrolují speciálním softwarem.
V noci nemůžete opustit hotel. Dveře se zamykají nebo hlídají. Někteří turisté popisují pocit jako ve vězení s pokojovou službou.
Alternativní ubytování
Homestay neexistuje – běžní občané nesmějí ubytovávat cizince. Jedinou výjimkou jsou organizované návštěvy „modelových rodin“, které jsou evidentně inscenované.
Kempy začala KLDR propagovat v oblasti hory Kumgang, ale po zavraždění jihokorejské turistky v roce 2008 program skončil.
Ryonggang Hot Spa Hotel nabízí lázeňský pobyt, ale je to spíše zdravotnické zařízení z 60. let než wellness. Termální prameny jsou skutečné, zbytek je socialistický retro.
Speciální ubytování
Vlak Pekingu-Pchjongjang má lůžkové vagony. Čtyřlůžkové kupé je přijatelné, šestilůžkové je výzva. Povlečení je překvapivě čisté, ale vlak nemá sprchy a jede 24 hodin.
Výletní loď Man Gyong Bong mezi Wonsan a japonskou Niigata (aktuálně pozastaveno) měla kajuty, ale podmínky byly otřesné – přeběhlíci ji popisují jako „plovoucí vězení“.
Ceny a platby
Ubytování je vždy součástí tour package. Samostatné rezervace nejsou možné. Typické ceny:
- Budget tour: 100 EUR/noc včetně ubytování, jídla a průvodce
- Standard tour: 150-200 EUR/noc
- VIP tour: 300+ EUR/noc
Platíte předem agentuře. V KLDR používáte eura, dolary nebo čínské jüany. Severokorejské wony dostanete jen symbolicky jako suvenýr.
Realita, kterou neuvidíte
Běžní Severokorejci žijí v podmínkách, které si západní turista nedokáže představit. Většina bytů nemá tekoucí vodu ani funkční topení. Rodiny sdílejí jednu místnost, vaří na improvizovaných kamnech, elektřina funguje 2-4 hodiny denně.
V Pchjongjangu jsou byty přidělovány podle sociálního statusu. Elita bydlí v moderních věžácích na Changgwang Street, běžní občané v rozpadajících se kchruščovkách. Na venkově lidé žijí v tradičních domech z hlíny a slámy, často bez elektřiny.
Hostely pro domácí cestovatele existují, ale jsou to spíše noclehárny – společné místnosti pro 20-30 lidí, žádné soukromí, katastrofální hygiena. Cena: ekvivalent 1-2 USD/noc.
Tipy pro turisty
- Vezměte si vše potřebné – toaletní papír, mýdlo, ručník, powerbanku, svítilnu
- Schovejte kontroverzní předměty – Bible, jihokorejské produkty, politické knihy
- Nepřipojujte USB do hotelových počítačů – instalují sledovací software
- Fotografujte pokoj při příjezdu – dokumentujte stav pro případné problémy
- Buďte přátelští k personálu – jsou také oběti systému
- Nepokoušejte se opustit hotel v noci – následky můžou být vážné
Závěr
Ubytování v Severní Koreji není o pohodlí – je to součást kontrolovaného divadla. Budete spát v betonu ze 70. let, sprchovat se studenou vodou a poslouchat propagandu z rádia, které nejde vypnout. Ale budete také svědky fascinující schizofrenie – luxusní hotely uprostřed hladovějící země, mramorové lobby vedle výpadků proudu, úsměvy personálu skrývající strach.
Je to ubytování na jiné planetě, kde každá noc je připomínkou, jak vzácná je svoboda pohybu, kterou považujeme za samozřejmost. V Severní Koreji není hotel jen místem na spaní – je to zlatá klec, ze které můžete pozorovat nejbizarnější experiment v lidských dějinách, ale nikdy se ho skutečně dotknout.