Úvod
Korejská lidově demokratická republika (KLDR), známá pod názvem Severní Korea, představuje jednu z nejuzavřenějších a nejzáhadnějších zemí na světě. Území tohoto státu leží ve východní Asii na severní polovině Korejského poloostrova a hraničí s Čínou a Ruskem na severu a s Republikou Korea (Jižní Koreou) na jihu. Tato země o rozloze přibližně 120 540 čtverečních kilometrů představuje unikátní společensko-politický experiment, který již více než sedm desetiletí fascinuje i děsí světovou veřejnost.
Geografie
Poloha a hranice
Severní Korea se nachází ve východní Asii na severní polovině Korejského poloostrova. Hraničí se třemi zeměmi: s Čínou podél řeky Yalu (Amnok), s Ruskem podél řeky Tumen a s Jižní Koreou na jihu. Celková délka hranice činí 1607 kilometrů, z čehož hranice s Čínou měří 1352 kilometrů, s Jižní Koreou 237 kilometrů a s Ruskem pouhých 18 kilometrů.
Topografie a krajina
Terén se skládá převážně z kopců a hor oddělených hlubokými, úzkými údolími. Pobřežní nížiny jsou široké na západě a přerušované na východě. Zhruba 80 procent rozlohy Severní Korey tvoří hory a náhorní plošiny, přičemž všechny hory na poloostrově s nadmořskou výškou 2000 metrů a více se nacházejí v Severní Koreji.
Nejvyšší horou země je hora Paektu (9022 stop [2750 metrů]), která se tyčí na severním okraji náhorní plošiny Kaema v horách Changbaek podél čínsko-korejské hranice; jedná se o vyhaslou sopku s velkým kráterovým jezerem na vrcholu.
Vodstvo
Nejdelší je řeka Amnok, která je splavná na 678 km ze svých 790 kilometrů. Řeka Tuman, jedna z mála významných řek vlévajících se do Japonského moře, je druhá nejdelší se 521 kilometry, ale je splavná pouze na 85 kilometrů kvůli hornaté topografii. Třetí nejdelší řeka, Taedong, protéká Pchjongjangem a je splavná na 245 ze svých 397 km.
Klima
Většina Severní Korey je klasifikována jako kontinentální klima s teplými léty a chladnými, suchými zimami. Denní průměrné vysoké a nízké teploty pro Pchjongjang v lednu jsou −3 a −13 °C. Léto bývá krátké, horké, vlhké a deštivé kvůli jižním a jihovýchodním monsúnovým větrům, které přinášejí vlhký vzduch z Tichého oceánu.
Demografie
Počet obyvatel
Současný počet obyvatel Severní Korey je 26 581 221 k 26. srpnu 2025, založený na interpolaci nejnovějších dat OSN. Celkový počet obyvatel se odhaduje na 26 571 036 nebo 26,57 milionu k 1. červenci 2025. Severní Korea se umísťuje na 56. místě na světě podle počtu obyvatel.
Věková struktura a demografické charakteristiky
Z hlediska věkové struktury dominuje populaci segment 15–64 let (68,09 %). Průměrný věk obyvatelstva je 32,9 let a poměr pohlaví je 0,95 mužů ku 1,00 ženě. Střední věk v Severní Koreji je 36,3 let (2024).
Hustota obyvatelstva v Severní Koreji v roce 2024 je 220 lidí na km² (570 lidí na míli²), vypočítaná na celkové rozloze 120 410 km² (46 491 čtverečních mil).
Urbanizace
Více než dvě třetiny obyvatel země žijí v městských oblastech. Hlavní město Severní Korey Pchjongjang je také jejím největším městem s populací téměř tři miliony lidí, zatímco Hamhung, druhé největší město země, má téměř 800 000 obyvatel.
Jazyk a náboženství
Korejština je oficiálním jazykem Severní Korey. The World Factbook uvádí „tradičně buddhistické a konfuciánské, někde křesťanské a synkretické Chondogyo“ ohledně náboženství, ale také uvádí, že „autonomní náboženské aktivity jsou nyní téměř neexistující; vládou sponzorované náboženské skupiny existují, aby poskytly iluzi náboženské svobody“.
Vztahy s Jižní Koreou
Historický kontext
Severní Korea napadla jih 25. června 1950 a rychle ovládla většinu země. V září 1950 zasáhly síly OSN vedené Spojenými státy na obranu jihu a postupovaly do Severní Korey. Když se přiblížily k hranici s Čínou, čínské síly zasáhly ve prospěch Severní Korey, což znovu změnilo rovnováhu války. Boje skončily 27. července 1953 příměřím, které přibližně obnovilo původní hranice mezi Severní a Jižní Koreou.
Demilitarizovaná zóna (DMZ)
Severní Korea čelí Jižní Koreji přes demilitarizovanou zónu (DMZ) širokou 2,5 míle (4 km), která byla stanovena podmínkami příměří z roku 1953, jež ukončilo boje v korejské válce (1950–53). DMZ, která probíhá asi 150 mil (240 km), tvoří vojenskou linii příměří z roku 1953.
Korejská demilitarizovaná zóna je silně militarizovaný pás země probíhající přes Korejský poloostrov blízko 38. rovnoběžky severní šířky. DMZ je 250 km (160 mil) dlouhá a přibližně 4 km (2,5 míle) široká. Ačkoli je samotná zóna demilitarizovaná, hranice zóny na obou stranách jsou jedny z nejsilněji militarizovaných hranic na světě.
Současné napětí
Dne 15. ledna 2024 Kim Jong Un oznámil, že mírové sjednocení již není možné, a navrhl identifikaci Jižní Korey jako nepřátelského státu v severokorejské ústavě. Bylo také oznámeno, že Severní Korea rozpustí Výbor pro mírové sjednocení vlasti, Národní úřad pro hospodářskou spolupráci a Správu mezinárodního turismu hory Kumgang.
Dne 4. června 2024 Státní rada Jižní Korey ukončila Panmundžomskou deklaraci z roku 2018 kvůli hraničnímu napětí ohledně balonků posílaných Severní Koreou. Dne 9. června 2024 Jižní Korea oznámila obnovení vysílání protikorejské propagandy z reproduktorů poté, co Pchjongjang poslal přes hranice více než 300 balonků plných odpadků.
Nový vývoj v roce 2025
Dne 11. června 2025 nově zvolený jihokorejský prezident Lee Jae-myung nařídil Ozbrojených silám Korejské republiky (ROKA) zastavit vysílání z reproduktorů a propagandu přes hranice se Severní Koreou ve snaze zmírnit nepřátelství a napětí mezi oběma národy.
Turismus
Uzavření hranic kvůli pandemii
V reakci na pandemii COVID-19 v Severní Koreji země uzavřela své hranice zahraničním turistům 22. ledna 2020. K dubnu 2021 se ekonomické ztráty odhadovaly na nejméně 175 milionů amerických dolarů.
Postupné znovuotevírání
V lednu 2024 bylo oznámeno, že skupina ruských turistů bude mít povoleno vstoupit do země, první turisté od uzavření hranic. V únoru 2025 Severní Korea znovu otevřela turismus cizincům po pěti letech uzavření, přičemž hlavní město Pchjongjang je stále nepřístupné.
K 19. březnu 2025 jsou pouze držitelé ruských pasů oprávněni navštívit Severní Koreu jako turisté. Skupina západních turistů z Velké Británie, Kanady, Řecka, Nového Zélandu, Francie, Německa, Rakouska, Austrálie a Itálie se stala první skupinou západních návštěvníků země od uzavření hranic během pandemie Covid-19.
Současný stav turismu
Dne 20. února 2025 byla Speciální ekonomická zóna Rason krátce znovu otevřena pro turisty všech způsobilých národností, čímž se stala první destinací v Severní Koreji, která tak učinila od roku 2020. Toto otevření bylo přísně omezeno na území SEZ Rason a cestovatelé nemohli navštívit jiné části Severní Korey. Nicméně 5. března 2025 byl turismus do SEZ Rason pozastaven s okamžitou platností.
Organizace turismu
Veškerý turismus organizuje několik státních turistických kanceláří, včetně Korea International Travel Company (KITC), Korean International Sports Travel Company (KISTC), Korean International Taekwondo Tourism Company (KITTC) a Korean International Youth Travel Company (KIYTC).
Většinu turistů tvoří čínští občané: jeden odhad z roku 2019 naznačoval, že až 120 000 čínských turistů navštívilo Severní Koreu v předchozím roce, ve srovnání s méně než 5000 ze západních zemí.
Omezení pro turisty
Interakce mezi zahraničními turisty a místními lidmi byly historicky přísně kontrolované. V roce 2024 je rozhovor se Severokorejci bez povolení považován za špionáž (a jako takový trestán). Cestovatelé se musí registrovat u severokorejských vládních úřadů do 24 hodin od příjezdu. To se děje prostřednictvím jejich hostitelské organizace nebo hotelu.
Závěr
Severní Korea zůstává jednou z nejfascinujících a nejkontroverznějších zemí na světě. Její jedinečná geografie s převážně hornatým terénem, demografická struktura s více než 26 miliony obyvatel a složité vztahy s Jižní Koreou definují tuto zemi jako unikátní entitu na mapě světa. Ačkoli turismus zůstává silně omezený a kontrolovaný, postupné kroky k znovuotevření naznačují možné změny v budoucnosti. DMZ, která dělí oba korejské státy, zůstává symbolem rozdělení, ale také připomínkou naděje na možné budoucí sjednocení.
Pochopení KLDR vyžaduje uznání její složitosti – země s bohatou historií a kulturou, ale také s autoritativním režimem, která se pomalu otevírá světu, zatímco si zachovává svou jedinečnost a nezávislost. Pro mnoho lidí zůstává Severní Korea záhadou, ale právě tato záhada z ní činí jednu z nejzajímavějších zemí pro studium a poznání.